Kdo jsme?

Ve své moci nás má láska Kristova, nás, kteří jsme pochopili, že jeden zemřel za všechny a za všechny proto, aby ti, kdo jsou naživu, nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel i vstal.

To všechno je z Boha, který nás smířil sám se sebou skrze Ježíše Krista a pověřil nás, abychom sloužili tomuto smíření. Neboť v Kristu Bůh usmířil svět se sebou. Nepočítá lidem jejich provinění a nám uložil zvěstovat toto smíření.

Jsme skrze víru v Ježíše Krista dětmi Božími, synové a dcery. Nejsme už otroky hříchu, ale dědicové Božích zaslíbení. A to nás k něčemu zavazuje:

Proč tu jsme?

Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku. (Mt. 28, 19-20)

Tento text vystihuje naše poslání, které chceme naplnit skrze

nedělní bohoslužby
domácí skupinky
Bod obratu

Jak jsme vznikli?

Kolem roku 1994 jsem prožila povolání do služby. Bylo mi jasné, že v Nýrsku mají být křesťané. Místní sbor prožíval velkou krizi, a tak mnoho lidí odešlo do jiných církví nebo zpět do vzpoury vůči Bohu. Dlouho jsem se modlila a hledala jasné vedení v této věci.

Několik týdnů před Vánocemi přišel v práci za mnou jeden chlapec: "Jsem tu nový, ale slyšel jsem, že jsi křesťanka. To mne velmi zajímá. Můžeš mi říci, co všechno to obnáší?" Překvapením mi vypadl talíř z ruky. Když jsem mu vyprávěla, jak jsem se setkala s Ježíšem a jak se od té doby můj život změnil, projevil ještě větší zájem o seznámení se s dalšími křesťany. Velice ho zajímalo, jak se může člověk setkat s Ježíšem. Samou radostí jsem ho pozvala na skupinku v Nýrsku, která se bude konat příští týden, a rozloučili jsme se.

Když radost trochu opadla, zarazila jsem se, neboť jsem toho mladíka pozvala na skupinku, která neexistovala. Rozhodla jsem se tedy, že se pokusím najít nějaké křesťany v těch troskách, které zůstaly po církvi v Nýrsku, a o kterých vím, že nikam nechodí. Našla jsem jen tři lidi a pozvala je na skupinku. Byla to zrovna první adventní neděle, kdy jsme se poprvé sešli v hojném počtu. Moji tři pozvaní totiž přivedli další lidi, takže nás bylo dohromady osm. První setkání bylo velmi požehnané. Od té chvíle jsme se scházeli týden co týden. Po nějaké době jsme se připojili k AC České Budějovice.

Jak jsme vznikli

Vznik klatovské skupinky

Začalo to pozváním na oslavu narozenin v Klatovech. Když jsme tam s kamarádkou přijely, oslava už běžela na plné obrátky. A když přišlo ještě několik dalších dívek, zvrtla se oslava do jakéhosi druhu nekromantiky (vyvolávání duchů). Kamarádka vedle mě se vyděsila. Položila jsem na ni ruku a řekla: "Neboj se." Pak jsem se otočila k dívkám a řekla jim: "Můj život patří Ježíši Kristu. On je Boží Syn a Pán pánů a já vám říkám, že nyní tyto věci vám zde nebudou fungovat."

Dívky přesto pokračovaly, ale zjevně jim to nešlo. Když toho po hodině nechaly, jedna z nich se otočila ke mně a řekla: "Chci o tom Ježíši vědět víc." Tak jsme jí pověděly o tom, co pro ni Ježíš udělal. Řekla, že chce být smířená s Bohem. Vedly jsme jí tedy k přijetí Ježíše jako svého Pána a Spasitele. Potom před námi zničila veškerou okultní literaturu, kterou měla, a zřekla se všech těchto praktik.

Od té chvíle jsme se začali v Klatovech scházet a přicházeli další lidé.

Vznik klatovské skupinky

Odkazy
Apoštolská církev v ČR
AC České Budějovice
Nakladatelství Křesťanský život
Odpovědi na biblické otázky

AC Nýrsko 2009